Zápisky z cesty

19.02.06
neděle

Ráno jsme odjížděli v 7 hodin, čekal nás dlouhý přejezd až do Sinharaja forest. Bohužel po hodině jízdy jsme skončili - cesta byla zašpérovaná, spadnul kus skály na silnici. Řidič si nechal poradit nějakou objížďku, ale bylo to opravdu objížďka, projížděli jsme v nějakém chráněném pásmu okolo přehrady se samopalníkama, závorami a zapisováním. Uhráli jsme a několik tisíc kol hry na čísla a jména a i slovní fotbal. Cestou jsme si dali ve velmi příjemném a levném motorestu jakýsi snídaňo-oběd. Do Kalawany jsme dojeli ze značným zpožděním. Resthaus mě na první pohled na nadchnul a na druhý docela otrávil - špína, neosobní prostě děs, běs. Doufala jsem tedy alespoň v odborníka průvodce, kterého mi řidič sliboval. Docela jsem utrpěla šok, když jsem se dozvěděla, že ten bílý nablýskaný Renault - luxusní limuzína, je to auto s kterým máme jet do pralesa, protože naše dodávka tam nemůže jet protože má údajně nízký podvozek. Řidič limuzíny uměl anglicky jen plynule mlčet o ceně ani nebudu mluvit protože ještě teď se mi vzteky ježí chlupy. Nicméně pokud jsme chtěli Sinharaja forest vidět, byla jediná šance bez prodlení do toho auta sednout a rychle jet. Bohužel největší rychlost , kterou limuzína ze sebe cestou vyždímala byla asi 25km v hodině. Po příjezdu k bráně jsme se vydali na pokladnu , cena za průvodce nebyla ve vstupném jak mě Mr, Rohita přesvědčoval. Průvodce byl fajn, i když po první větě, kdy se ptal jestli ke vstupu budeme chtít jet džípem za dalších 2.500 Rs nebo půjdeme pešky, že mě trefí šlak. Ze skřípějícími zuby jsem řekla že ty 3 kilometry ke vstupu půjdeme pěšky. Vzhledem k tomu, že průvodce byl fakt fajn, ukazoval nám zajímavosti - nejen netykavku, velkou stonožku - kluci mají na nožkách proužky , ptáčky, velkou veverku, opičku ale i další. Měl tendence mi rvát foťák z ruky a fotit místo mě - museli jsme si to vysvětlit, i když podle toho co říkal jsem tomu rozuměla - fotograf bez foťáku (fotil pro nějaké angličany ptáky, kterého na dobu focení vybavili superfotákem) . Mimo přírody jsme probrali i děti - má čtyřletou holčičku. Úlovek v podobě pijavice na břiše byla jediná chvíle na naší cestě kde jsem neměla daleko k hysterii. Byla to odporná strašně tlustá ale krátká pijavice, která se mě naštěstí nedržela. Jen krve ze mě lilo jako z vola. Po návratu do domu hrůzy jsme usoudili, že ráno musíme odjet co nejdříve, aby noc v domě hrůzy byla co nejkratší a abychom stihli Uda Walawe. Po zhodnocení stavu pokoje jsme rozhodla, že se vůbec nebudeme ani převlékat, jen jsem chtěla aby si Zdenička převlékla ponožky, tak jsme objevili druhou ránu a zakrvácenou nohu od Zdeniččiny pijavice, kterou jsme ale neviděli - naštěstí mrcha utekla cestou, ale i tak to byl velký křik. Moskytiéru jsme zalepili asi jen na 10ti místech izolepou co se dalo vystříkali offem a zapálili tyčky.

O rezervaci
Sinharaja is a forest in south-west wet zone of Sri Lanka which contians a high Bio diversity. A large proportion of flora and fauna in this forest is endemic to the country and some endemic to the Singharaja Forest itself. Situated in the south-west lowland wet zone of Sri Lanka, within Sabaragamuwa and Southern provinces. It is bounded on the north by the Napola Dola and Koskulana Ganga, on the south and south-west by the Maha Dola and Gin Ganga, on the west by the Kalukandawa Ela and Kudawa Ganga and on the east by an ancient footpath near Beverley Tea Estate and by the Denuwa Kanda. 6°21'-6°26'N, 80°21'-80°34'E. Notified a national heritage wilderness area on 21 October 1988 (Gazette No. 528/14). Most of the area was originally declared a forest reserve on 3 May 1875 under the Waste Lands Ordinance and notified in the Ceylon Government Gazette No. 4046, dated 8 May 1875, while the rest was notified a proposed forest reserve in the early 20th century. Sinharaja Forest Reserve, comprising the existing and proposed forest reserves, was declared a biosphere reserve in April 1978, and inscribed on the World Heritage List in 1988. The Sinharaja region has long featured in the legends and lore of the people of Sri Lanka. Its name, literally meaning lion (sinha) king (raja), perhaps refers to the original 'king-sized or royal forest of the Sinhalese', a people of the legendary 'lion-race' of Sri Lanka (Hoffmann, 1979), or to the home of a legendary lion of Sri Lanka.