|
10.7 pátek
Ráno nám trvalo do půl jedenácté než jsme se vyhrabaly. Už od rána
poměrně pralo sluníčko, tak jsme zvolily tříčtvrťáky a mona s trikami
na vrch, bundy do pohotovosti.To se ukázalo jako velmi prozíravý
nápad, že i když bylo vedro, po pár kilometrech jsme se oblékaly,
protože byl poměrně studený vítr (samozřejmě proti). Ještě před
výjezdem z Akureyri u benzinky N1 u mostu jsme koupily novou bombu
(stávající je skoro prázdná) a síťky přes hlavy proti mouchám k
Mývatnu. Cesta podle zálivu byla s krásnými výhledy zvlněná a únavná,
respektive únavný byl vítr, protože i z kopce se muselo šlapat a
rychlost nic moc. Za půlkou jsme narazily na zajímavou art gallery,
měly tam sochy něco asi jako folk art i když možná to mělo být new
age..kdo ví...krom toho tam měli sbírku panenek a takovou všehochuť
domácí staré galanterie. Bylo to docela zajímavé zpestření. Pak
to ale přišlo, odbočení od zálivu znamenalo cca 5-6 km stoupání,
a to docela velkého a do toho ten vítr. Zdenička tam chtěla zůstat...Před
zlomem jsme si dali u potůčku, kousek od silnice jídlo - špagety
a nabraly tak sílu na zbytek kopce. Klesání bylo zhruba stejně dlouhé,
ale 100x rychlejší. Těšila jsme se, že se změní vítr. Omyl, ať se
silnice točila jak se točila, vítr foukal stále proti. Začaly jsme
vymýšlet scénáře kudy zpět, abychom nemusely přes to sedlo. Asi
km před Godaffosem Zdenička zkonstatoval, že mám nějak prázdné kolo...a
skutečně, dojela jsem sice na něm do Godafossu, dofoukla, ale mám
obavy, že by bylo lepší vyměnit, no uvidíme ráno. Postavily jsme
stan, respektive popraly se s větrem a použily všechny kolíky, dokonce
i gumicuky na ukotvení prutů, protože vítr fakt řádil. Guesthouse
ke kterému patří kemp je nádherná žlutá prkenná budova, která krásně
kontrastuje se zelenou trávou a modrým nebem. Kdyby nám nějaký "chytrák"
nepostavi bus do výhledu, tak bychom viděly až na vodní tříšť valící
se od vodopádu,nicméně slyšet je i tak. Vodopád je nádherný, mohutný
do tvaru podkovy a pod ním jsou ještě dva menší. Prošly jsme všechny
cestičky okolo, zprava i zleva, udělaly spoustu fotek, včetně duhy
ve vodní tříšti. V krámku jsme koupily klasicky jogurt na ráno.
Skýr je opravdu výborný, toustový chléb a Zdenička objevila takovou
legrační ponožku Island jako peněženku...neodolala. Mimo to měli
v krámku nádherné islandské porcelánové panenky...problém jak to
vézt vyřešila Zdenička sama, rozhodla se, že ještě počká. K večeři
jsme si dali špagety carbonara, nějaké čtení a koukání do mapy a
pak pokus spát, i když je tak strašné světlo...asi to s tím utaháním
nebude tak strašné.
|